Dvojitá porce zábavy, asi tak by se dalo nazvat posledních pár měsíců. Maxík roste jako z vody, vlásků má pořád víc než Jimi Hendrix a o mlíko se s vervou hlásí každé dvě hodinky. Naštěstí je Zuzka vzorná a o malého brášku se stará a strachuje, až nás to občas dojímá. Půjčuje mu jak svého plyšového McQueena, tak Králíčka.
Pár fotografií z akcí týmu B, tedy Zuzky a táty. Při procházení archivu jsme narazili na spoustu fotek, které jsme nestačili publikovat. Některé jsou již na Instagramu, jiné ještě nikdy nespatřili světlo světa. Každopádně ruku v ruce s jejich vyvoláním mají své místo i na našem webu.
Vždycky mě zajímalo, jak vypadal den, týden nebo měsíc, kdy jsem se narodil, očima mých rodičů. Jak se tvářila moje sestra, když mě poprvé viděla, jak vypadala nemocnice, ve které jsem ležel nebo cesta, když nás táta vyzvedával. Rodiče se nám snaží tyhle chvíle celý život popsat, ale jen těžko si je představíme. Max to bude mít o něco lehčí a následujících 164 vteřin, pokud se dochovají, bude třeba jednou vážit zlatem. Celý příspěvek
Píše se rok 2017. V očích mnohých vizionářů už mělo lidstvo osidlovat jiné planety, nosit stejnokroj a auta měla ve městech létat v několika úrovních nad sebou. Místo toho nejsme zatím schopni ani zjednodušit formulář daňového přiznání nebo implementovat rozumným způsobem kvalitní video do dnešních zrcadlovek, zatímco v mobilním telefonu to není problém. Ten rozdíl je obrovský i v obyčejném FullHD, o 4k nemluvě. Canon by se měl začít snažit.
A máme tu dalšího Stiboráka! Ve čtvrtek 2.3.2017 se nám narodil Maxmilián Stibor. Jestli existuje něco jako sourozenecká rivalita, tak to začíná brzy. Evidentně nechtěl být pomalejší než Zuzka, takže se rozhodl jít na na věc také ve třiatřicátém týdnu a trumfnout jí alespoň váhou 2100g. Má se čile k světu a nám se začíná točit vesmír ne kolem jednoho, ale kolem dvou středů. :c)
[17.4.2017 aktualizováno]
Dva měsíce do třetích narozenin Zuzky, čas vyvolat další ruličku filmu. Leden a únor jsou pro nás nejhorší měsíce v roce. Zima nás nutí zůstávat doma, dovolí maximálně kratší procházku, a tak se alespoň snažíme trávit více času s rodinou, v salónech krásy :c) nebo hraním doma. Za mě je rozhodně nejhorší to oblékání a škrábání ledu z auta při cestě do školky.
Tato stránka používá cookies. Dle zákonů EU Vás musíme požádat o souhlas nebo opuštění těchto stránek. více informací
Používáním těchto stránek nebo kliknutím na "Souhlasím" vyjadřujete souhlas s používám cookies na těchto stránkách.