Blackout

„To ticho lesa najednou přerušil zvuk tisíce včel. Černá šmouha prolétla mezi stromy těsně nad zemí a proud vzduchu za ní zvedal listí.  Zděšením jsem upustil tabulku zvířecích stop. Ve vzruchu byl cítit rozpálený karbon a spojení na všech komunikačních frekvencích vypadlo. Jeden backflip, jeden roll a byl pryč. Dodnes si nejsem jistý, ale myslím, že to byl Blackout“. Dwayne Dibley 2015 – hostivařský park

Blackout Mini H Quad je kvadrokoptéra třídy Mini Quads nebo Racing Quads. Jedná se o malé stroje, které měří zhruba 250 mm od jednoho motoru ke druhému. Jsou velmi lehké, velmi výkonné, všude se protáhnou a jejich smyslem je rychlé a agresivní létání mezi překážkami. Pokud se jich sejde více, klasicky mezi sebou závodí na vymezené trati. Tu často tvoří pár stromů, předem rozmístěné branky nebo dokonce podzemní garáže obchodních domů. Vysoká rychlost a riskantní manévry mezi překážkami s sebou neodvratně nesou nehody. Klíčová je tedy i jejich odolnost.

Mezi nejznámější originální rámy patří právě Blackout H Miniquad nebo například Lumenier QAV250. Jejich levnější kopie jsou pak ZMR 250 a EMAX Nighthawk 250. Rozdíl mezi čínskou produkcí a originály je zejména v kvalitě uhlíkových vláken – tedy odolnosti, kvalitě zpracování jednotlivých dílů – tedy snadností sestavení a v neposlední řadě v ceně. Létají v podstatě všechny stejně, to je dáno použitou elektronikou. Kopie jsou výborné do začátku a jsou dnes asi nejlevnější vstupní branou do světa multirotorů. Pokud již víte, že vás létání baví a nemáte mnoho času na neustálé opravy a shánění prasklých dílů, vyplatí se odolnější originál.

Pro stavbu jsem použil osvědčené komponenty: řídicí jednotka Naze32 Acro, regulátory BlueSeries 12A, motory Cobra 2204 2300KV, video vysílač Immersion RC 600mW, přijímač FrSky D4R – II, vrtule Gemfan 5×3, akumulátory Zippy Compact 3S 1500 mAh 40C. Jedinou perličkou je Starlight kamera, které je schopna pracovat i v osvětlení 0.00008 lux. Je citlivější než lidské oko a pokud je k dispozici jakékoli zbytkové světlo (měsíc, světelný smog), tak není s létáním problém.

Cílem byla maximálně čistá, jednoduchá a odolná stavba bez nesmyslů kolem – žádná GPS, žádné ReturnToLaunch, žádné OSD. Prostě stroj, který můžete kdykoliv vzít, zalítat si, srazit se se stromem, vyměnit vrtule a létat dál. Bez ohledu na počasí, denní dobu nebo místo. Stavba samotného rámu byla hračkou, vše do sebe krásně zapadá a kromě desky pro uchycení kamery nemusíte nic brousit, pilovat ani vrtat. Hrany rámu jsem na exponovaných místech pro jistotu zatáhl vteřinovým lepidlem. Zmenší se tím možnost delaminace vrstev uhlíkových vláken při nárazu. Blackout je doslova démonizovaný co se týče odolnosti, ale beton ve vyšších rychlostech ho rozlousknout dokáže.

Informace o stavu baterie si přijímač bere rovnou z Naze32 a posílá je zpět do vysílače, není tedy třeba žádný další senzor. Telemetrie při tomto zapojení bohužel neobsahuje napětí jednotlivých článků akumulátoru, jen celkové napětí. Pokud vám nejde o zdraví baterie, ale spíše o monitoring letové doby, tak to bohatě stačí. Letová hmotnost se dostala na 570 g. Celkový statický tah motorů s vrtulemi 5×3 je 1724 g. Profíci osazují menší a lehčí akumulátory kolem 1300 mAh. Model je pak svižnější, ale létáte o to kratší dobu.

V mém případě je letová doba kolem šesti až sedmi minut agresivnějšího létání. Jen pro zajímavost, otáčky motorů jsou vyšší než otáčky motoru Formule 1 (23 000 ot/min), poměr hmotnosti a výkonu je pak s monopostem F1 zhruba srovnatelný. Zvukem opravdu připomíná roj včel.

Obrázek je pouze ilustrativní. Je na něm regulátor Turnigy Plush 18A, který má čip SiLab. SimonK na něm neběží, není příliš rychlý a paticí na Atmel ho ke spolupráci nepřemluvíte.

Na regulátorech samozřejmě nezůstal originální firmware. Nejprve jsem vyzkoušel BL Heli, které poslední dobou používá čím dál více lidí. Má perfektní možnost konfigurace přes jednoduchou PC aplikaci. Nabízí progresivní brzdění motorů, OneShot funkci pro synchronizaci cyklu řídící jednotky a regulátorů, změnu směru otáčení motorů, změnu časování atp.

Po prvním přeflešování pomocí patice, kdy se do regulátoru nahraje jak firmware tak bootloader, je navíc možné jakékoliv další operace provádět po servo-kablíku. Není tedy nutné pokaždé regulátor demontovat a vysvlékat z bužírky. Jediné k čemu se po servo-kablíku nedostanete je právě bootloader. To jsou věci, které byly ještě před rokem zcela nemyslitelné.

Všechno to nicméně zní až moc perfektně na to, aby to fungovalo bez problémů a mě BL Heli celkem zklamalo. Při rychlé změně plynu vypadávaly motory ze synchronizace. Což uprostřed letu znamená neodvratný střet se zemí ve spirále smrti. Chvíli mi trvalo, než jsem přišel na příčinu. Náš obývací pokoj se na jeden pozdní večer proměnil v testovací centrum pro zátěžové testy motorů a regulátorů. Zatímco BL Heli selhávalo při jakékoliv konfiguraci, SimonK neměl ani náznak ztráty synchronizace. Navíc funkce progresivního brzdění na BL Heli v okamžicích výpadků motory lehce připékala.

Prsty mi po testech zůstaly všechny a nakonec jsem na regulátorech ponechal jen BL Heli bootloader a vrátil se k osvědčenému SimonK. Ten sice nelze tak hezky konfigurovat a v případě nutnosti musíte sáhnout do zdrojáku, ale funguje stále bez sebemenšího problému.

Zbývalo tedy vyladit řídicí jednotku a hurá na pole. Výchozí nastavení PID konstant bylo zoufale nízké. Stroj létal, ale o nějaké přesnosti manévrů nebo agresivitě nemohla být řeč. Po pár testovacích letech jsem se dostal na hodnoty uvedené uvedené na snímku při looptime 2500 a acc_lpf_factor 100. Stále to ještě není maximum, ale blíží se to nastavení, které používají borci jako MetalDannyCharpu nebo BorisB.

No a jak to celé létá je zřejmé z následujícího videa. Opět je to video ze záletů a testování, kdy se člověk ještě musí trochu krotit, nicméně ten výkon vám poprvé lehce vyrazí dech. Velikost modelu, jeho prostorová nenáročnost a konec konců i kratší letové doby jsou ideální pro létání kdekoliv a kdykoliv, i při rodinném výletu s kočárkem. No dobře, to poslední je trochu diskutabilní. 
K machrům co létají 130 km/h v hustém lese mezi stromy mám ještě hodně daleko. Nehody jsou při tomto stylu létání nevyhnutelné. Z vrtulí a plastových šroubků pro uchycení horní desky rámu se stává doslova spotřební materiál. Jednu z antén přijímače mi posekala vrtule. Vše ostatní zatím přežilo bez úhony. Trochu podezřívám mojí kameru z vyšší latence, budu ji muset změřit. Jedno je jisté, akcie vrtuláren půjdou nahoru, nakupujte! :c)
Příspěvek byl publikován v rubrice Modelářství, Video a jeho autorem je Miloslav. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Blackout

  1. Musím říci, že jsem se po čtyřech letech k tomuto článku vrátil a až nyní mi dává pořádně smysl a ve videích vidím, že to není žádná sranda se mezi ty stromy strefit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>