DLG 950

Představte si stroj, který dokáže létat bez motoru, který se ve vzduchu vznáší bez jakéhokoliv zvuku, doslova jako velký dravec čekající na kořist. Představte si stroj, který se do výšky třiceti metrů dostane jediným elegantním pohybem a dál už plachtí jen přírodní silou. Teplý vzduch ho nadnáší jako pírko a přesto ho můžete ovládat. Představte si DLG·950.

DLG neboli Discus Launch Glider je typ bezmotorového větroně, který se do výchozí letové výšky dostane stejným pohybem, jako když atlet na olympiádě hází diskem. Řeší tedy problém klasického bezmotorového větroně – jak dostat letadlo do rozumné počáteční výšky a také problém motorového větroně – jak se zbavit těžkého motoru, regulátoru a baterie, když je již nepotřebuji a jen mi svou hmotností kazí plachtění?

Samozřejmě má to oproti motorovému větroni své „nevýhody“. Od chvíle, kdy model hodíte již není cesty zpět, nemáte žádný druhý pokus, nemůžete se pohodlně vrátit nahoru, když se vám nepodařilo chytit ten správný proud. Ale v tom je ta krása, o to víc se člověk snaží najít stoupavé proudy. Je to čisté, elegantní, tiché a člověk se tím učí naprosté základy létání. Věděli jste, že drtivá většina skutečných pilotů začíná právě na bezmotorových větroních?

DLG 950 od HobbyKingu je takový základní vstupní model do světa DLG. Má rozpětí jen 950 mm a je vyroben z potahované balzy, plastové skořápky a karbonového nosníku. Je tedy na dnešní poměry velmi křehký. Plnohodnotné DLG větroně mají rozpětí většinou 1500 mm a ty lepší jsou celé vyrobené z karbonu. Jejich cena se tak pohybuje od deseti tisíc výše. Ovládaná je pouze směrovka a výškovka, křidélka model nemá. Vzhledem k velkému vzepětí křídel (křídla jsou hodně do tvaru písmene V) to ale nevadí a model je směrovkou krásně ovladatelný a o servo lehčí.

U každého větroně jde zejména o rozpětí křídel a hmotnost. Když nemáte motor, platí to dvojnásob. Vzhledem k tomu, že s rozpětím po pořízení modelu již nic neuděláte, snaží se každý držet hmotnost na naprostém minimu. U modelu, který bez vybavení váží necelých 120 g, tak hraje roli doslova každý gramNěkteří jdou až tak daleko, že nepoužívají žádné konektory, vše kromě baterie letují napevno, zkracují dráty na minimální možnou délku a veškerou elektroniku zbavují jakýchkoliv obalů.

Já jsem chtěl do modelu napěchovat jednu vychytávku navíc – variometr neboli zkráceně vario. Jedná se v podstatě o velmi přesný tlakoměr, který se připojuje k přijímači v modelu a zpět do vysílače se tak dostává informace o aktuální vertikální rychlosti modelu. Zjednodušeně řešeno, když stoupáte, pípá vám vysílač vyšším tónem a když klesáte, pípá nižším tónem. To ve větších výškách usnadňuje hledání stoupavých proudů.

Vario (na obrázku uprostřed) samo o sobě není těžké, má asi 3 g, ale kvůli němu jsem musel pořídit i větší a těžší přijímač FrSky D4R-II (první zleva, hmotnost 5 g), který oproti ultralehkému FrSky V8R4-II (hmotnost 3 g) podporuje telemetrii. Musel jsem tedy na hmotnosti šetřit jinde – na napájení. Serva a přijímač modelu pohání LiPo jedno-článek přes stepUp konvertor (druhý zleva), který mění napětí z 3.7 V na požadovaných cca 5·V. Všemi doporučovaný akumulátor Turnigy Nanotech 600 mAh (na obrázku první zprava) váží 17 g, což se mi zdálo dost. Nakonec jsem tedy použil akumulátor z vyhořelé kamerky Mobius (druhý zprava). Ten má 520 mAh a hmotnost jen 10 g.

Všechny komponenty se s rezervou vejdou do prostoru kokpitu a těžiště vychází tak akorát, asi jeden centimetr před doporučovaných 80 mm od náběžné hrany křídla. Těžší baterie Turnigy Nanotech 600 mAh jde nakonec také použít, ale těžiště se ještě více posune dopředu a celková hmotnost se dostane na nepříjemnou hodnotu. Do silnějšího větru je to ale výhoda. Mám pocit, že HobbyKing na modelu něco v průběhu produkce změnil. Všichni na internetu si stěžují, že mají model těžký na ocas a proto ho osazují takto těžkou baterií. U mě je situace opačná a model je spíše těžší na předek.
Celková letová hmotnost nakonec vyšla na pěkných 135 g, tedy jen o 5 g více, než doporučuje optimistický výrobce. Na Youtube jsem zahlédl i pár exemplářů s hmotností přes 150 g bez varia. Nechápu, co do toho dávají. Po dvouhodinovém zalétávání jsem z celkové kapacity ukousl jen 207 mAh. Model by tedy mohl teoreticky létat kolem pěti hodin. Možná ho tedy osadím ještě menším a lehčím akumulátorem.
Co se týče „stavby“, máte ji hotovou za pět minut. Jen zapojíte elektroniku, napěchujete ji do těla a chvilku si hrajete s těžištěm. Zálet modelu je podobně bezproblémový, létá na první hození. S větroni začínám a tak jsou moje první časy velice krátké, zatím mám rekord pár minut. Níže je video ze záletu za poměrně silného větru. Ani jsem se nepokoušel o nějaký rekord ve výšce hodu nebo délce letu, na to je ještě čas. Zkušení letci jsou schopni vyhodit model až do nějakých 70 m a vydržet ve vzduchu prakticky neomezenou dobu (dokud nezapadne sluníčko, v noci moc teplého proudění není).
Dobrá, elegantní pohyb to v mém podání příliš není, je to spíše velryba ve smrtelné křeči, ale je to krásný relax - sluníčko, zpěv ptáků, jemný větřík, vůně trávy a hodiny zábavy na jedno nabití před vámi. Zajímavé je, že DLG větroně hodně baví zejména nadšence do multikoptér. Buď si potřebují odpočinout od toho přebytku vrtulí a nebo jsou zatíženi na netradiční stroje. Pokud by vás DLG zaujalo, doporučuji opět FliteTest nebo RCModelReviews.
P.S.: Děkuji mé ženě Monice za dokonalý dárek k narozeninám. ;c)
Příspěvek byl publikován v rubrice Modelářství, Video a jeho autorem je Miloslav. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>