Kvadrokoptéra

Trikoptéra je bezpochyby krásný, elegantní a neokoukaný stroj, ale bohužel má i své stinné stránky. Neustálé problémy se servem, sklápěcí ramena a stahovací pásky, které nebudí stoprocentní jistotu a malý celkový tah při použití Ardupilota mě nakonec vedly ke stavbě Kvadrokoptéry Tricolore®. Slibuji, že je to na delší dobu snad poslední modelářský příspěvek. Pro velký úspěch přidávám další letové video.

 

Člověk leniví a tak nová konstrukce již není z překližky a dřevěných nosníků, ale jedná se o komerčně dostupnou kopii DJI Flame Weel 450. Od jedné osy motoru ke druhé tedy měří 450 mm. Veškeré vnitřnosti jsou schované v útrobách modelu. Akumulátor navrchu umožňuje jeho snadnou výměnu.

Rám je velice pevný a spodní středová deska slouží i pro distribuci silové elektroniky (tzv. PowerBoard). Případné opravy asi nebudou tak rychlé, ale už nepadám tak často a k řezání a broušení dřeva se tak jako tak dostanu vždy nejdříve za týden od pádu, což je cca stejná doba, za kterou poštou přijdou náhradní díly na tento rám.

Celková letová hmotnost (AUW) je 1185g, což je zhruba o 110g méně než byla hmotnost Trikoptéry Mark II. Přitom výkon je o více než 30% vyšší. Nehodlám tahat nějaké těžší vybavení, ale Ardupilot používá 20% výkonu motorů pro stabilizaci a bez speciální kalibrace regulátorů nemůže pilot modelu použít maximální výkon pro své záměry. Mark II tak byl v určitých ohledech u konce s dechem. Letová doba je stále pěkných 12 minut.

Celkově není Ardupilot pro trikoptéry primárně určený a většina kódu je psána pro kvadrokoptéry. U těch je vždy nějaká rezerva nutná, jelikož k rotačnímu pohybu používají rozdílný tah opačně rotujících vrtulí. Pokud by zde žádná rezerva nebyla, nebylo by možné např. při maximální rychlosti stoupání rotovat a přitom rychlost stoupání zachovat. Faktem je, že ve starších verzích Ardupilota to řešeno nebylo a lidé létali i bez toho.

Původní motory DT700 jsou sice levné a výkonné, ale jejich ložiska jsou nekvalitní, vyvážení mizerné, přívodní kabely příliš tuhé a krátké a celý zvon motoru je na montážní noze uchycen dvěma červíky, které se vlivem vibrací neustále uvolňují. Několikrát se mi stalo, že motor za letu prostě vypadl z montážního uchycení a následoval volný pád na tvrdou zem. Proto kvadrokoptéra dostala nové motory, SunnySky X2212-13 (22mm průměr, 12mm výška každé cívky, 13 závitů na cívku). Je to osvědčená kvalita, která drží a má neuvěřitelně hladký chod, silikonové dlouhé kablíky a uchycení, které již nepovolí.

Video-sestava zůstala zatím nezměněna. Časem se pravděpodobně zbavím FPV kamery a použiji Mobius zároveň pro záznam videa i pro FPV. Vysílač by mohl dostat zvýšení výkonu z 250mW na 600mW. Jen to tlumení vibrací není tak dokonalé jako na Mark II a dost mi schází. Zatím je vyřešeno jen anti-vibrační pěnou pod kamerami.

Původní RC-sestavu Spektrum DX6i, která pracovala ještě na starém a nepříliš odolném principu DSM2, nahradila FrSky Taranis s přijímačem X8R. Systém má svou vlastní telemetrii (přijímač vysílá zpět do vysílače libovolné údaje o síle signálu, napětí hlavního akumulátoru, proudu…), hlasová upozornění, až 16 kanálů a opensource operační systém, ve kterém je asi vše co si může modelář přát. Navíc je k dostání i přijímač L9R s extra dlouhým dosahem i přesto, že se stále pohybujeme v pásmu 2.4GHz. Futaba a Hitec evidentně lehce zaspali a teprve nyní se to snaží pomalu dohnat.

Zatím máme za sebou pár testovacích letů, ale celkový letový projev je ještě kultivovanější než u Mark II a musím se přiznat, že příliš velký rozdíl v ovládání pohybu okolo svislé osy nevnímám. Výkon je i s rezervou pro řídicí jednotku více než dostatečný. Na všechny čtyři regulátory jsem navíc nainstaloval alternativní verzi firmware SimonK a rozdíl v odezvách motorů je skutečně znát.

Na trikoptéry jsem rozhodně nezanevřel, to je srdcová záležitost. Stále to bude můj oblíbený záložní model, ale momentálně vnímám spíše výhody kvadrokoptér. Abych zachoval alespoň něco v počtu tří, postavil jsem celý model v barvě národní trikolóry, jako hold všem trikoptérám. A nakonec přikládám slíbená letová videa. První je ze záletu a testování kvadrokoptéry.

To druhé pak s dosavadním výškovým rekordem - točené ještě z Trikoptéry Mark II na D1 u sjezdu na Říčany. Nezdá se to, ale člověk začne mít v takové výšce slušný strach. Technicky není problém jít mnohem výše, ale stačí jedna malá závada a najednou Vám někde nad hlavou padá kilová koule s ostny.

PS: Děkuji mé ženě Monice za neskutečnou trpělivost, kterou se mnou měla při stavbě modelu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Modelářství a jeho autorem je Miloslav. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Kvadrokoptéra

  1. Dobrý den, velmi mě zaujal Váš model kvadrokoptéry i kvalita videa. Jaké byly Vaše finanční náklady na tvorbu tohoto modelu? Samozřejmě by mi stačili orientační částky za součástky. Strávený čas se asi penězi vyjádřit nedá. Je problém vytvořit ještě i kameru s kolmým snímkováním pod sebou? Vyrábíte modely i na zakázku?

    Zdraví
    Filip Prekop

    • Dobrý den,

      člověk většinou ty náklady dopředu raději moc nepočítá, začíná s málem a s levnějšími věcmi, dokupuje postupně dle potřeby a vlastních pokroků, ale zkusím to takto zpětně od oka odhadnout. Rám 700 Kč na eBay, 4x motor na eBay 2500 Kč, 4x regulátor na HobbyKing 1200 Kč, Ardupilot s GPS a PowerModulem 2500 Kč na eBay, 4x vrtule na Flyduino.net cca 800Kč, LiPol akumulátor cca 500 Kč, přijímač FrSky cca 900 Kč, plus nějaké kabely, spínače, ledky dohromady cca 300 Kč. To máme za letu-schopný model cca 9400 Kč. Není to rozhodně málo, ale kdejaký pěkný vetší model letadla s pevným křídlem stojí víc i nevybavený. Nepočítám vysílač, ten už každý modelář má a jejich cena se může velmi lišit (3000 Kč – 15 000 Kč).

      Pokud chce člověk provozovat FPV létání, pak je navíc třeba kamerka za řádově 1500Kč, video vysílač za cca 2000Kč a něco, na čem budete video přijímat a zobrazovat. Buď video-přijímač a displej za řádově 3000 Kč a nebo video-brýle s přijímačem, tam už je ta cena nepříjemná. Pokud chcete navíc video i nahrávat v HD kvalitě, pak navíc druhá kamerka GoPro (cca 4000 Kč) nebo Mobius (cca 2000 Kč). Kolmé snímání země není problém. Buď prostě umístíte HD kameru objektivem kolmo dolů napevno, nebo ji připevníte k servu, kterým můžete plynule měnit úhel a nebo třetí možnost – tzv. video-gimbal, stabilizační mechanizmus na kameru, který umožňuje i sklopení kamery v libovolném úhlu.

      Čas potřebný na stavbu modelu není nikterak závratný, dá se to stihnout za víkend. Nedávno jsem dokonce podobný model viděl na eBay prodávat již sestavený a nebyl ani o moc dražší. Jen si člověk nemůže vybrat nějaké kvalitnější komponenty. Modely na zakázku bohužel nestavím. Jednak na to není moc čas a hlavně stavbou modelu to nikdy nekončí. Dříve či později s tím i ten nejzkušenější praští o zem a je třeba dokupovat součástky, opravovat a vylepšovat – zkrátka umět do toho sám „sáhnout“. Doporučuji začít s málem, s nějakým jednoduchým a levným modelem. Pokud Vás to bude bavit, pak postupně pokračovat dál. Já začínal s trikoptérou ze dřeva, kde byl počáteční náklad na součástky kolem 4 000 Kč.

      S pozdravem,
      Miloslav Stibor

Napsat komentář k admin Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>