Trikoptéra Mark II

Král je mrtev, ať žije král! Po nešťastné nehodě při testování nové jednotky je tu nová verze trikoptéry. Tentokrát inspirovaná jak konceptem Batbone, tak originálním návrhem Davida Windeståla. Důkaz, že všechno zlé je pro něco dobré. Stabilnější řídicí jednotka, vhodná pro FPV, více místa na elektroniku, odpružené lože na elektroniku, odpružený nosník na Full HD kameru a přitom stále skladná, vhodná i do batohu s letovou hmotností nepřesahující 1.3 kg.

Pro stavbu jsem použil silnější nosníky (14mm) z tvrdšího dřeva, než byl původní smrk. Stroj tak méně osciluje a je pevnější. Přední ramena se stále dají sklopit k zadnímu pro snadnější přenos. Horní patro těla je zcela bez šroubků na povrchu a tak je k němu možné snadno připevnit elektroniku oboustrannou lepicí páskou. Navíc je na něm mnohem více místa. Celé tělo má tvar gadgetu Batmana. Vrtule zatím stále 10×4.7, ale časem osadím větší 11×4.7. Přece jen se hmotnost oproti Mark I zvýšila a už to není takový drak. Dá se říci, že jsem při stavbě zúročil cca dva roky prolézání diskusních fór o multikoptérách a FPV a splnil si tak svůj sen – navrhnout vlastní trikoptéru, která by kombinovala to nejlepší ve smyslu poměru cena / stabilita / zábava. Alespoň z mého pohledu.

Horní patro je odpruženo čtyřmi balónky, původně pro odpružení video-stabilizátorů (tzv. video gimbal). Nová jednotka – Ardupilot 2.6 je celkem citlivá na vibrace a takové řešení jí dost pomůže. Nejspodnější patro s akumulátorem je pak ještě navíc odpruženo přes čtyři lanka. Upevněno je důmyslně až k hornímu patru a dává mu tak celou svou hmotnost, která má další anti-vibrační účinek. Kamera, která je na něm umístěna, má prakticky nulový jello efect. Navíc je cca 60% celkové hmotnosti trikoptéry odpruženo od motorů. Výsledkem je parádně plynulý chod a video bez vibrací.

Ardupilot je vybaven GPS s externím magnetometrem (čti kompasem). Proto je celá deska plošného spoje GPS umístěna na distančních sloupcích co nejdále od silové elektroniky – mátla by kompas. Navíc to vytváří další místo pro FPV výbavu – na fotce ještě neosazenou. Desky jsou klasicky z osvědčené 3mm překližky, nalakované stylově na černo. Kreativní tvary jsem po seříznutí pilkou vykouzlil modelářským dremelem. S hmotností se ke svému údivu dostanu na stejnou hodnotu jako špičkový komerční karbonový rám Turnigy Talon. Přitom případné opravy jsou stále dílem několika minut a korun. Vše je úmyslně přidělané stahovacími páskami na kabely (zip-tie / cable tie). Mají zanedbatelnou hmotnost a při případném nárazu prasknou jako první a nic důležitého se nerozbije.

Na zadní montáži se nic nezměnilo, funguje stále dobře. Příště možná použiji řešení s menší hmotností v podobě plastu nebo karbonové osy – současně je jako osa otáčení použit těžký kovový šroub M4. Zato nožky trikoptéry jsou stylově odlehčené, takzvaně skeletizované. Na spodním patře je osazená levná  Full HD kamerka Mobius. Video je ve velmi dobré kvalitě, blížící se kamerce GoPro. Má trochu odlišný způsob, kterým se vypořádává s vysokým kontrastem – bohužel upřednostňuje expozici spíše na jasy místo stínů – a tak je méně vhodná pro FPV, kde potřebujete spíše vidět tmavou zem pod sebou než jasnou oblohu nad vámi, ale za cenu cca 5x menší než GoPro je to tolerovatelná vlastnost. Navíc má vhodnější tvar a v nouzi lze vložit do úst a natáčet tak z pohledu „headcam“ bez jakéhokoliv otravného příslušenství.

A jak to celé létá? To je patrné z následujícího videa. Krátké a ještě ostýchavé testování za velmi silného větru. Stroj je mnohem klidnější než s původní KK 2.0 board a to i v běžném režimu „Stabilize“, kdy je neaktivní GPS. Režim „Loiter“ pak zapíná GPS a snaží se zůstat na posledním místě, na kterém model necháte vyset. Rychlost vámi přikázaného pohybu je však omezená dle vašeho nastavení. Přesnost GPS polohy je až zarážející. Model můžete vzít „za nohu“, odstrčit a poslušně se vrátí tam, kde má být.  “Altitude Hold“ je režim vhodný pro obecné FPV létání – pomocí barometru hlídá letovou výšku, jinak je vše na vás. Model si tak zachová svou obratnost, máte svobodu pohybu a rozumnou dynamiku, ale nemusíte myslet na případné kolize se zemí. Výška lze i v tomto režimu měnit, ale reakce na plyn jsou drasticky omezené.

Ostatní vychytávky jako RTL (Return To Launch - automatický návrat na výchozí pozici), FENCE (omezení vzdálenosti a výšky, do které můžete model poslat), WAYPOINTS (plně autonomní létání dle trasy nastavené na GoogleMaps)  a mnoho dalších jsem zatím neměl čas vyzkoušet. Celkově je model parádní platforma pro FPV. Pro jistotu se ale v dílnách Stibor d.i.y. již tvoří i Mark III - vylepšená lehká a jednoduchá verze pro akro-létání, jen tak pro zábavu, jako záložní stroj. Jestli dostane původní KK Board nebo nový Naze32 se ještě ukáže. ;c)

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Modelářství, Video a jeho autorem je Miloslav. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u “Trikoptéra Mark II

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>